Hystoria  
Začíná v klášteře Šao-lin, v místě s mnohasetletou tradicí vývoje a praktikování bojových umění. Největšího rozkvětu bylo dosaženo v období dynastie Ming (1368–1644). Právě v té době se v Šao-linu téměř každý mnich věnoval cvičení wu-šu a právě tehdy také doznala bojová organizovanost osazenstva kláštera nejvyššího stupně. Mingové spatřovali v bojovém umění národní klenot a proto jej všemožně podporovali. Nezřídka byli mniši ze Šao-linu členy expedičních skupin pohybujících se v hraničních oblastech státu.

Znak Mandžuů

Poté, co byla dynastie Ming pokořena Mandžuy (dynastie Čching (1644–1911)), proběhly celou zemí represivní zásahy vůči jakýmkoliv formám odporu proti novému pořádku. V Šao-linu, jako v organizované, bojově velmi zdatné enklávě, spatřovala nová vláda velké nebezpečí a tak nechala klášter srovnat se zemí. Mnoho mnichů se navzdory mandžuskému běsnění zachránilo a rozprchlo se do různých koutů země. Stali se pak součástí tajných spolků (někdy je i sami zakládali) ve víře, že se jednoho dne vrátí k moci dynastie Ming.
Starý šaolinský styl, Chung Fa-ťi, který se podařilo uprchlým mnichům rozšířit do všech koutů Číny, byl pravděpodobně kolébkou, ze které, kromě jiných, vzešlo také umění Wing Chun. Po zničení kláštera a s ním i budovy Jung-čchun tchung v jeho areálu, přejal část tohoto jména nově se rodící styl.